Qip
Když přišla v roce 1996 izraelská firma Mirabilis na myšlenku vytvořit komunikační protokol, jenž by dovolil uživatelům internetu rychle a zcela zdarma odesílat textové zprávy, dozajista nemohli ani tušit, jak moc úspěšný protokol se jim podaří naprogramovat. Krátce nato funkční síť pojmenovanou icq odkoupila společnost AOL, která ji provozuje jakožto komerční projekt. Slůvko komerční by se dalo také vyjádřit slovy, v oficiálním klientovi icq narazíte na reklamu na každém kroku. I když při registraci nového účtu si v jejich pravidlech můžete přečíst i ustanovení, že je zakázáno využívat či jakkoliv modifikovat klienta, velké množství uživatelů je kvanty reklam natolik znechuceno, že přešli na některého z alternativních klientů. Je celkem jedno, který jim svými schopnostmi více vyhovuje, v podstatě si jsou v základním vzhledu poměrně podobné. Nesnaží se uchvátit načančanou grafikou či přehršlí nepotřebných utilit, zkrátka a jednoduše zaměřují se na to podstatné, komunikaci mezi lidmi.
Jedním s oblíbených alternativních klientů je qip. Svoji popularitu si jeho verze qip 2005 od ruského programátora Ilhama Zjulkorneeva získala nízkými hardwarovými nároky a velice přívětivým prostředím, jenž bylo výsledkem zkřížení neméně oblíbených klientů icq 2003b a Mirandy IM. V počátku jej sice provázeli drobné potíže, avšak poměrně častými aktualizacemi se je dařilo pozvolna řešit a netrvalo dlouho a podařilo se vychytat i odesílání souborů. Slibně se rozvíjející projekt neutekl pozornosti ruské mediální společnosti RosBusinessConsulting, jenž je občas ve své domovině přezdívána ruský Google. Pod jejich křídli fungují nejen velké internetové projekty, ale např. také provozují RBC TV, jediný Ruský obchodní kanál. Podobný se u nás pokusila rozjet televize Z1.
Změnou majitele se do čela vývoje dostal Sergey Galezdinov. To přineslo ukončení prací na velice oblíbeném qip 2005, který podporoval pouze protokol icq. Novější bratříček pojmenovaný Infium v sobě již integroval podporu pro jabber, G talk, IRC a později byly přiřazeny i rozšířené sociální sítě facebook a twitter. Avšak značné rozšíření sebou místo zájmu nových uživatelů přineslo spíše kontroverzi. Infium pro svůj chod vyžadovalo registraci jabber účtu u vývojářů programu, což komunita nesla dosti nelibě. A taky se není čemu divit, podmiňovat chod qipu jakoukoliv registrací nebyl rozhodně nejlepší krok. Zda za ním stála snaha o rozšíření podvědomí o existenci tohoto protokolu mezi běžné uživatele, či jen snaha o posílení postavení na poli internetové komunikace se ani nikdy nedovíme. S tohoto důvodu byl Infium přijat poměrně vlažně a dodnes patří k nejrozšířenější verzi qip 2005. Na jeho odkaz se snaží v poslední době navázat jeho nástupce, pojmenovaný dle roku vydání, tedy qip 2010.
Ten stojí na základech obou dvou předchůdců. Podporuje všechny nejrozšířenější protokoly, celou řadou pluginů se dá rozšířit o mnoho užitečných funkcí a jak je již dobrým zvykem, podporuje snadnou změnu vzhledu. I běžný laik může využít nejeden již zhotovený skin ze stránek výrobce, ale také si vzhled jednotlivých oken nastavit přímo v menu. Qip je rozhodně velice povedenou alternativou nejen pro icq a v případě, že vás neoslovila Miranda či Trilian stojí za zkoušku. Ke stažení je k dispozici jak stále podporovaný Infium, tak i novější a mnohem častěji aktualizovaný qip 2010. Krom Windows ho lze používat v PDA a mobilních telefonech postavených na operačních systémech Symbian a Windows Mobile.